Sádrové omítky pro použití při omítání interiérů budov nemají v podmínkách České republiky dlouhodobou tradici, což je dáno absencí přirozených nalezišť sádrovce. V minulosti z tohoto důvodu nebyly sádrové omítky používány a mnohem oblíbenější se staly omítky na bázi písku či vápence. Na rozdíl například od Německa a Polska, kde jsou sádrové omítky velmi oblíbené. Z těchto důvodů také pramenila určitá obava realizačních firem z aplikace sádrových produktů.

 

V dnešní době začínají postupně objevovat realizátoři stavebních úprav z řad odborníků i laiků výjimečné vlastnosti sádrových omítek, které zcela splňují požadavky moderního stavebnictví. Na trhu již také působí řada zkušených stavebních firem, které si dokáží s nanášením sádrových omítek velmi odborně poradit. Snahou výrobců omítek je šířit osvětu a informace o těchto produktech, protože jejich používání skýtá pro následující roky velký potenciál.

 

Výrobci stavebních materiálů v České republice nabízejí ve svém sortimentu již několik let sádrové, vápenosádrové omítky i sádrové stěrky. Neustále vylepšují receptury těchto produktů a jejich uživatelské vlastnosti.

 

Kromě těchto již tradičních výrobků jsou reakcí na trend tenkovrstvého omítání sádrové omítky tenkovrstvé. 
Trend současnosti – jednovrstvé a tenkovrstvé omítání 
S vývojem zdicích prvků jde ruku v ruce i vývoj malt a omítek. Dřívější rozměrové nepřesné cihly a zdicí bloky jsou postupně nahrazovány přesnými tvarovkami. Stejně tak jsou dříve hojně používané zdicí malty a vícevrstvé omítkové systémy postupně nahrazovány tenkovrstvými materiály používanými nejen pro zdění (v tomto případě jde již spíše o lepení), ale i pro omítání. 

 

Jednovrstvé sádrové omítky jsou tedy určeny pro omítání zdiva z běžných zdicích materiálů (např. plné cihly, bloky typu THERM) v tloušťkách přibližně 10 mm a tenkovrstvé omítky potom zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či vápenopískových tvárnic, případně pro povrchovou úpravu betonových stěn a stropů, kde se aplikační tloušťka pohybuje již od 3 mm (optimální je přibližně 5 mm). Díky svojí zrnitosti je možné omítky upravovat filcováním (úprava pomocí pěnového hladítka), jemnější varianty do 0,7 mm zrnitosti dokonce gletováním (vyhlazením gletovacím hladítkem).

 

Takto upravený podklad je potom připraven pro vymalování různými malířskými technikami, tapetování či další dekoraci. Omítky zpravidla neabsorbují barvu ani nevyžadují další následné nátěry, a proto není nutné tak často malovat.